Mechanická siréna

Mechanické sirény (též rotační) jsou nejstarším typem sirén. Vytvářejí zvuk pomocí mechanických, elektricky poháněných součástí. Ve své podstatě se jedná o jednofázové nebo třífázové elektromotory, které roztáčejí klíčové součásti sirény, jimiž je následně utvářen zvuk. V minulosti byly mechanické sirény spolehlivou metodou varování obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí. I dnes jsou mechanické sirény poměrně účinným způsobem varování obyvatelstva, avšak v dnešní době jsou již kvůli jejich zastaralé technologii vyřazovány z provozu - mechanické sirény již nesplňují nutné požadavky současných nařízení a vyhlášek. Jsou proto v součastnosti postupně nahrazovány moderními elektronickými sirénami. V současné době je v ČR okolo 4 000 mechanických sirén.

Princip funkce

Proces vytváření výsledného zvuku mechanické sirény začíná v elektrickém motoru, který roztáčí rotor sirény upevněný na hřídeli motoru. Rotor je ve své podstatě otevřený "buben" s několika vzduchovými otvory, kterými prochází vzduch. Rotor je umístěný ve statoru, nepohyblivé součásti sirény, který obsahuje stejný počet vzduchových otvorů jako rotor. Je v něm rovněž umístěno několik přívodů vzduchu, které se nacházejí ve spodní nebo horní části statoru. Při vysokorychlostním otáčení rotoru je vzduch nasáván přívody dovnitř rotoru, odkud proudí na otvory v rotoru. Rotor následně vzduch "seká" mezi otvory rotoru a statoru, což vede k silným, impulzivním výpudům vzduchu z rotoru. Ty vytvářejí určitou zvukovou frekvenci - výsledný zvuk. Nepřerušovaného signálu je docíleno stálým přívodem elektrického proudu do motoru. Kolísavý signál je naopak vytvářen přerušovaným přívodem proudu. Nejstarší mechanické sirény byly ovládány čistě manuálně. Novější modely byly pak vybaveny ovládacími skříněmi, které ovládaly přívod proudu k siréně za pomocí ozubeného "kódového" kolečka či stykače. Nejmodernější ovládací panely řídí přívod proudu pomocí cívky nebo zcela elektronicky.

Výška a specifika zvuku mechanické sirény

Části sirény odpovědné za výšku (frekvenci) jejího zvuku jsou otvory ve statoru a rotoru. Velký vliv má rovněž rychlost otáčení rotoru. Množství vzduchových otvorů, jejich tvar a rychlost rotoru tedy ovlivňují celkovou výšku tónu a dávají tak siréně její unikátní zvuk. Při cirkulaci vzduchu mezi otvory během otáčení rotoru je vytvářeno specifické akustické vlnění. To je výsledkem „zavírání a otvírání“ otvorů vlivem pohybu rotoru, které je díky otáčení rotoru rychlé, v jistém smyslu plynulé. Při „sekání“ vzduchu se vytváří „pilovitý“ průběh signálu.